Život, vesmír a vůbec

Byly tam… A já jsem si je dokonce přál. Ráno se může stát jen málo tak nepříjemných věcí, jako když ve spěchu zjistíte, že poslední čistý pár černých ponožek má díru na palci. Zvlášť v době, kdy je prakticky každá pračka vybavena funkcí požírání tohohle kusu prádla, je každoroční doplňování zásob nutností.

Je čas bilancování. Končící rok hodnotím veskrze pozitivně, neb mne Google konečně pasoval na nepřekonatelného romantika. Hodně štěstí do toho dalšího - léta dvoutisícího devátého Vám všem!

To je neuvěřitelné, kam se občas člověk na YouTube proklikne. Některé věci mají zvláštní sílu, ze které vás začne mrazit v zádech.

Tedy: U2 - I Still Haven’t Found What I’m Looking For; Rattle and Hum

Před chvílí se mi stala strašná věc. Překročil jsem limit své karty. Co hůř. Překročil jsem ho v samoobsluze.

Nedávno jsem na Facebooku narazil na skupinu “you’re sooo CZECH if..“. Jedním z přibližně padesáti poznávacích znaků češství (z nichž minimálně ve čtyřiceti hrálo roli pivo) byl bod:

Vždy máte v peněžence dost peněz pro případ, že pokladna odmítne vaši kartu.

To byl normálně i můj případ, ale dneska se moc nezadařilo. Už jsem si tu příliš zvykl na snadnost a hlavně rychlost placení u malých terminálků vedle pokladny.

Představte si to. Pátek podvečer. Vídeňáci vyráží pro zásoby na víkend a v Hoferu je otevřená jediná pokladna…

A mně se chce něco říct.. Tak předně už jsem dávno chtěl jít spát, ale nějak pěkně mi začalo hrát rádio. Tenhle příspěvek bych asi věnoval Tondovi, z jehož posledního mailu si dovolím citovat:

V prvnim bode bych chtel oznamit, ze nase informacni blogova sit zacina kolabovat. Dan to koukam vzdal jiz loni, Ivosovo unorove probuzeni bylo zrejme jen prevaleni medveda uprostred zimniho spanku a muj blog jiz neslouzi jako nastenka osobniho zivota. Zbyl nam tak jenom Jakub, ovsem jeho blog je pro me nesrozumitelny bez ohledu na to, jakou reci to zrovna pise.

Zdá se, že je na čase probudit tenhle blog ze zimního spánku. A začnu asi něčím neutrálním, aneb jak se mám. Dobře, díky za optání. Včera jsem se definitivně ujistil, že školní povinnosti už více méně opadly. Výšlap na Kahlenberg pěkně pročistil hlavu. Ještě ke všemu vyšlo nádherně počasí.

Sydney Pollack natočil v roce 2005 svůj vůbec první dokument o kamarádovi z mokré čtvrti - architektu Frankovi Gehrym. Mohla by to být zajímavá podívaná, takže doporučuji zapnout ČT2 zítra (nedělě 6. 1. 2008) ve 20:10. Fotku Tančícího domu nemám po ruce, přikládám tedy alespoň roztřesený vnitřek jiné Gehryho stavby - DG Bank v Berlíně. Tu jsem pořídil teprve před pár dny a o to víc mě mrzí, že ten dokument neuvidím.

To takhle máte za sebou jeden dost únavný den. Nakonec sice doděláte, co jste chtěli, ale oči už držíte sotva otevřené. Jediná věc, která má na světě smysl, je jít spát. A my jsme řekli ne!

Nasadíte si sluchátka a vyšumíte…

Pro úplnost: Pearl Jam - I am mine; Riot Act

Poslední dobou vyhledávám slovník (obzvláště ten německo-český) víc než kdy dříve. Zvykl jsem si používat pro rychlé hledání slovíček Seznam. Hlavně díky dobrému našeptávači, překládání celých frází a dokonce i výrazů v jiných tvarech než je první osoba nebo pád.

Jaký ale byl můj úlek asi včera, když na mne vybafl lehce změněný layout. Tak žádná divočina, přirozeně. Na první pohled vypadá slovník téměř stejně jako dřív až na pár maličkostí, které popravdě příliš převratné nejsou. Co je ale horší, z německého slovníku vypadly členy. Kdyby to byl slovník papírový, můžete si s ním leda vytřít… Takhle ani to ne.

Kromě členové deziluze se mi zatím nepodařilo příliš proniknout ani do výsledků vlastního hledání. Pokusy dodat více umělé inteligence zde očividně pohořely. Nejprve dostanu asi namátkou vybraný zlomek významů překládaného slovíčka a následně spolehlivý přehled frází, jež určitě nebudu nikdy potřebovat přeložit.

Jen pro ilustraci po zadání slova test obdržíme mezi prvními slovními spojeními:

• test “na sucho”
• test čichem
• test drsnosti
• ovšem spojení na konci první stránky mě dostalo nejvíce: test svařitelnosti

Naštěstí si u německého slovníku mohu vyvolat ruskou klávesnici - to mě vždycky uklidní. Na obranu musím říci, že i ostatní internetové slovníky jsou dost příšerné a na hranici použitelnosti. Seznam ale tvořil světlou výjimku… Až do teď. Možná se ve své anglické verzi vyznamenal více za německou prosím o minutu ticha.

Koukám, že to tady poslední dobou nějak zanedbávám. Částečně asi i díky škole. Vyhecován výhrůžkami paní z evropské kanceláře ČVUT jsem si ve finále zapsal celých 31,5 ECTS.

Tohle je příspěvek na přání. Vyžádal si ho (nepřímo) Tonda, který má jako medik ve čtvrtém ročníku zkoušku každé dva týdny, takže chtěl vědět, zdalipak na tom není náhodou někdo ještě o něco hůř. Musím předeslat, že není. Ale zpátky k tématu, aneb jaké je studium v zahraničí.

Hudební tip - tentokrát se vracíme trochu k normálu. Tak co Dane, lepší než Marilyn?