Zdá se, že je na čase probudit tenhle blog ze zimního spánku. A začnu asi něčím neutrálním, aneb jak se mám. Dobře, díky za optání. Včera jsem se definitivně ujistil, že školní povinnosti už více méně opadly. Výšlap na Kahlenberg pěkně pročistil hlavu. Ještě ke všemu vyšlo nádherně počasí.
Dnešek se měl nést vesměs v elektronickém duchu (nějaké programování do školy, nějaké na Hledejceny) a odpoledne výstava net.culture.space pořádaná organizací Ars Electronica. Zajímavé je, že jejich akce mají vždycky poměrně lákavou promotion. V Čechách jsem viděl jeden jejich projekt a ten za moc nestál, ale nenechal jsem se odradit. No měl jsem se nechat. Ve dvou místnostech bylo dohromady ne víc než deset exponátů. Většinu tvořila videa ala dokumenty z Discovery. Nebo ukázka projektů jako Wikimap Wien, což je sice celkem zajímavý nápad, ale rozhodně ne nějak neotřelý nebo extra novátorský.
Má prohlídka trvala všehovšudy asi čtvrt hodiny, z čehož většinu času jsem vyplnil – s nadšením pětiletého dítěte – bubnováním na virtuální ryby.
Jenže když už je člověk v MuseumsQuartier a má trochu času, nedá se jen tak odejít a výstava China – Facing Reality v MUMOK vypadala až moc zajímavě. Jen jsem lehce podcenil rozměry celé budovy a na další expozice ve spodních patrech už nezbylo tolik času. Každopádně celkem zajímavá instalace Esther Schocker se dala zvládnout celkem rychle a výstavu Konzept. Aktion. Sprache. bych doporučil zejména fanouškům filmu 120 dnů sodomy.